Malabsorbce neboli porucha vstřebávání živin způsobuje řadu problémů

Malabsorbce (nebo také malabsorpční syndrom) je poměrně častý zdravotní problém, který se vyskytuje napříč celou populací. V některých případech se jedná o vážný problém, který je potřeba řešit dokonce operativně, v některých případech pomáhá cílená léčba, a také změna stravy či životních návyků. Existuje totiž mnoho různých forem tohoto syndromu, protože se jedná spíše o sekundární znak, který doprovází a upozorňuje na závažnější onemocnění, které malabsorbci způsobuje.

Co je malabsorbce a v důsledku jakých onemocnění vzniká?

Obecně malabsorpcí nazýváme všechny příbuzné problémy, jež jsou způsobeny poruchami trávení a hlavně poruchami vstřebávání nezbytných živin, minerálů či vitamínu, což má za následek chorobný nedostatek těchto látek v organismu.

Někdy malabsorpci ještě rozlišujeme podle toho, zda ji způsobuje pouze nedostatečné trávení, které způsobuje nějaké onemocněním trávicího ústrojí – v takovém případě hovoříme o tzv. maldigesci. Pro zjednodušení ji však vnímejme jako součást malabsorpce.

Malabsorbce velmi často vzniká v důsledku celiakie (nesnášenlivost lepku), při Crohnově chorobě a dalších autoimunitních onemocněních především v oblasti střev (vzniká rovněž u chronických zánětů jako je leaky gut syndrom). Ke specifickým onemocněním, kdy dochází k poruchám vstřebávání živin, rovněž řadíme anémii, v jejímž důsledku dochází k malabsorpci železa.

Problémy však nemusí způsobovat jen nedostatečné vstřebávání železa či základních živin (sacharidy, tuky, bílkoviny), ale dokonce malabsorpce vitamínů. Příkladem toho může být malabsorpce vitamínu A, která může vést ke vzniku šerosleposti.

Jak je patrné, u malabsorbce nemusí být tedy potíž „jen“ v extrémně vyhublé postavě, kdy se nedaří přibrat, ale hlavně v řadě i zprvu skrytých problémů, které souvisí s chronickým nedostatkem základních živin či prvků.

Celiakie – příklad onemocnění, které vede k malabsorpci

Podstatou celiakie (nesnášenlivost lepku) je geneticky podmíněná porucha imunity střevní sliznice (jedná se tedy o autoimunitní onemocnění), která u některých jedinců spočívá v abnormální reakci na lepek a další prolaminy. Při této reakci vytváří organismus protilátky proti vlastním buňkám.

Jak průběh autoimunitní reakce u celiakie probíhá?

Zvýšená propustnost střevní sliznice dovolí gliadinu proniknout střevní sliznicí, kde je deaminován tTG (tkáňová transglutamáza) na kyselinu glutamovou. Ta následně zapříčiní imunitní reakci, která pokračuje tvorbou protilátek na tTG. Tvorba protilátek pak způsobí inhibici růstového faktoru regulujícího diferenciaci epitelových buněk tenkého střeva. Tím dochází k atrofii epitelové vrstvy střeva. Atrofie znamená zmenšení povrchu pro vstřebávání potravy a dochází tedy k malabsorbci – nedostatečnému vstřebávání živin z potravy. Důsledkem je podvýživa a následné zdravotní potíže.

Více se dozvíte v článku, ve kterém se zabývám nesnášenlivostí lepku do hloubky.

Jak celiakii řešit?

V první řadě musíme rozeznat symptomy, které mohou celiakii způsobovat. Je to především chronický průjem, zácpy, plynatost, opakované bolesti břicha, podrážděnost, únava. U dětí se jedná ještě o vážnější problém, protože způsobuje nedostatečný růst, podváhu a opožděnou pubertu. Pokud máme podezření, že něco není zcela v pořádku, je nutné provést jak testy krve, tak i biopsii střevní sliznice u odborníka na tuto problematiku. Poté jsou nutné pravidelné roční kontroly.

Jak malabsorpci způsobenou celiakií zastavit?

Především je důležité bez výjimky vyloučit lepek ze stravy. Možná to zní na první pohled hrozně – už žádné bílé pečivo, rohlíky, většina moučníků v cukrárnách apod., ale věřte, že existují mnohem zdravější a dokonce chutnější náhražky obilovin, které lepek neobsahují.

Je nutné se tedy vyhnout obilovinám, které obsahují lepek (pšenice, žito, ječmen) a produktům z nich. Naopak do svého jídelníčku pravidelně zařadit proso, quinou, kukuřici, brambory, rýži.

Přírodní probiotika Pro Em San

Zakoupit zde

Zdraví střevního mikrobiomu je zásadní pro eliminaci malabsorbce

Při většině dalších zánětlivých střevních onemocnění je třeba dbát na dobrý stav střevního mikrobiomu, pokud chceme malabsorpci eliminovat. Co to znamená? Je potřeba zajistit, aby byly v rovnováze všechny správné a špatné bakterie ve střevech. Naše střevní flóra je totiž extrémně bohatá na bakterie, přičemž s nimi v ideálním případě žijeme v symbióze (střevní symbióza). Ve střevě se ale objevují i špatné bakterie, které zdraví neprospívají. Pokud je narušen poměr mezi hodnými a škodlivými bakteriemi, může vznikat řada problémů (střevní dysbióza), které k malabsorpci vedou.

Čemu se vyvarovat, pokud chceme mít střevní mikrobiom v pořádku? Co je příčinou problémů?

• přemíra cukru, sladidel, bílé mouky, mléčných produktů, špatných tuků, konzervačních látek a jiných aditiv ve stravě
• hormony, léky či častá antibiotika podávaná na léčbu různých onemocnění nebo spojená s chovem zvířat a pěstováním obilí či zeleniny

Mnoho případů nedostatečného přísunu živin však s malabsorpcí nemusí vůbec souviset

Je důležité si uvědomit, že nedostatek potřebných látek pro organismus nevzniká pouze při autoimunitních onemocněních, které se v malabsorpci odráží, ale naopak i při nesprávné výživě a celkové životosprávě.

Nedostatek komplexu vitamínu B

Například je velmi častý nedostatek komplexu vitamínu B. I když se paradoxně nachází v běžných potravinách jako je maso, vejce, sýry, luštěniny, zelenina, ořechy, trpí více než polovina populace jeho nedostatkem. Na vině pak malabsorpce, tedy porucha vstřebávání živin, samozřejmě není.

A to platí nejen pro příjem kompletního spektra vitamínu B, ale samozřejmě i pro všechny další látky a vitamíny, namátkou železo, vápník, jód, vitamín D, vitamín K, a další.

Tuky jsou důležité pro vstřebávání živin a vitamínů

Stěžejní pro vstřebávání živin jsou tuky. Některé vitamíny, konkrétně A, D, E a K, jsou rozpustné jen v tucích, tzn. nedostatek tuků ve stravě může vést k nedostatku těchto vitamínů. Má populace snad problém s konzumací nízkého množství tuku, když tolik lidí bojuje s hubnutím a nadváhou? Problém samozřejmě není v množství, ale v nesprávném poměru mezi jednotlivými druhy tuků! Naše tělo potřebuje 5x více omega 6 mastných kyselin než omega 3. Ve společnosti však není poměr těchto mastných kyselin v ideálním poměru, tedy 5:1 ale dokonce 20 až 50: 1.

Nejvíce omega 3 MK najdeme ve lněném oleji, oleji z vlašských ořechů, sójovém oleji a v oleji z pšeničných klíčků. Mezi další a velmi vhodné zdroje omega 3 MK patří také tučné ryby, jako je losos, makrela, sardinky a tuňák. Více o zdravých a nezdravých tucích v samostatném článku.

Nedostatečně pestrá strava chudá na živiny je typická:

• u osob, které nedbají na svou životosprávu (častá návštěva fast foodů, nedostatečné množství čerstvých a kvalitních surovin)
• u osob s poruchou příjmu potravy (mentální anorexie, bulimie, …)
• u osob zastávající extrémní způsoby stravování (veganství, ortodoxní makrobiotická strava, paleo…), při nedostatečně vyvážené stravě, v níž řada živin, minerálů a vitamínů absentuje