FODMAP dieta: Průvodce pro zmírnění příznaků IBS a trávicích obtíží

FODMAP dieta: Průvodce pro zmírnění příznaků IBS a trávicích obtíží

FODMAP je zkratka a znamená "fermentovatelné oligosacharidy, disacharidy, monosacharidy a polyoly". Jedná se o skupinu sacharidů s krátkým řetězcem a náhražek cukru, které se nacházejí v různých potravinách a které nemohou být stejně dobře tráveny všemi lidmi. Zejména lidé se syndromem dráždivého tračníku (IBS) nebo jinými funkčními gastrointestinálními potížemi často trpí příznaky, jako je plynatost, průjem, křeče nebo zvuky v břiše, když jedí potraviny s vysokým obsahem FODMAP.

Dietu FODMAP vyvinuli australští vědci Peter Gibson a Susan Shepherdová, kterým se ve studiích podařilo prokázat, že omezení FODMAP ve stravě může výrazně zmírnit příznaky syndromu dráždivého tračníku. Dieta s nízkým obsahem FODMAP je založena na omezení konzumace těžko stravitelných sacharidů, které ve střevech fermentují, a mohou proto tvořit plyny. Mezi FODMAP patří mj:

- Fruktóza (např. v ovoci nebo medu),

- laktóza (v mléčných výrobcích),

- fruktany (např. v pšenici, cibuli, česneku),

- galaktany (např. v luštěninách),

- polyoly (např. v cukerných alkoholech, jako je sorbitol nebo xylitol, které se nacházejí v některých druzích ovoce a sladidlech).

FODMAP dieta se často provádí ve dvou fázích: Nejprve se po určitou dobu vynechávají potraviny obsahující FODMAP, aby se zmírnily příznaky. Ve druhé fázi se testuje, které potraviny lze znovu zavést ve snesitelném množství, protože ne každý reaguje na FODMAP stejně. Cílem je najít individuálně tolerovanou dietu, která dlouhodobě zmírňuje příznaky.

Je však důležité, aby tato dieta byla vždy prováděna po konzultaci s lékařem nebo odborníkem na výživu, aby se předešlo nutričním nedostatkům a aby byla správně přizpůsobena individuálním potřebám.

 

Jak funguje FODMAP dieta?

FODMAP dieta je založena na tom, že trávení určitých sacharidů neprobíhá u každého člověka optimálně. Tyto látky mohou být špatně vstřebávány ve střevech a dostat se do tlustého střeva nestrávené. Zde se stávají potravou pro střevní bakterie, které je fermentují, což vede ke vzniku plynu a může způsobit nepříjemné příznaky, jako jsou:

- nadýmání,

- bolesti břicha,

- průjem,

- zácpa,

- nadměrné střevní zvuky.

 

Cílem FODMAP diety je snížit příjem těchto látek, což může pomoci zmírnit příznaky a podpořit lepší trávení.

 

Fáze FODMAP diety

Dietní plán se obecně skládá ze tří fází:

1. Eliminační fáze: Po dobu několika týdnů (obvykle 4–6) jsou ze stravy zcela vyloučeny potraviny s vysokým obsahem FODMAPů. To umožňuje zjistit, zda se symptomy zlepší.

2. Reintrodukční fáze: Jednotlivé skupiny FODMAPů se postupně vracejí do stravy, aby se identifikovaly konkrétní látky nebo potraviny, které způsobují potíže.

3. Udržovací fáze: Jakmile jsou problémové potraviny identifikovány, je sestaven dlouhodobý jídelníček, který minimalizuje příjem nepříjemnosti způsobujících FODMAPů, ale zároveň je rozmanitý a vyvážený.

 

Nízký obsah FODMAP	Vysoký obsah FODMAP
Zelenina
Alfalfa Lilek Fazole (zelené) 75g Fazolové klíčky Brokolice (1/2 šálku) Máslová dýně (1/4 šálku) Chilli - pokud je snesitelné Čínské zelí čekanka Hrášek (10 kusů) fenykl jarní cibulka (zelená část) Zelené fazolky kapusta (cca 140 g) Okurka Dýně hokaido zázvor Brambory Cizrna z konzervy - (1/4 šálku důkladně propláchněte) Česnekový olej Celer (40 g) Zelí (1 šálek) Kedlubna Dýně (do 65 g zelené, do 120 g oranžové, nad 120 g červené) Pórkové listy (zelená část) Konzervovaná čočka (1/2 šálku) Kukuřice cukrová (40-60 g) mrkev okra olivy Pak Choi ŽLUTÁ a ČERVENÁ paprika pastinák Ředkvičky Růžičková kapusta (1/2 šálku) Červené zelí (do 90 g) Římské zelí Rukolový salát Tuřín Hlávkový salát Celer (1/4 stonku) fazolové klíčky špenát sladké brambory (1/2 šálku) rajčata Vodní kaštany cuketa Tip: Cibuli a česnek osmahněte na oleji a poté vyjměte.	Artyčoky Květák Máslové fazole Fazole obecná Hrách Cizrna (více než 15 kusů) Jarní cibulka (bílá část) Pečené fazole Ledvinové fazole Česnek - pokud možno se mu zcela vyhnout Zelí (kapusta) Pórek (bílá část) Čočka Zelená paprika Houby Růžičková kapusta (více než půl šálku) Červená řepa Šalotka Celer (více než 1/4 stonku) Sójové boby Chřest Dělený hrách Topinambur Bílé zelí / bílé zelí Savojské zelí Sladký hrášek Cukrový hrášek Cibule - pokud možno se jí zcela vyhnout
Ovoce
Ananas Avokádo (1/8) Banány (ještě mírně zelené) Borůvky Kataloupský meloun klementinky Brusinky (ne více než 130 g čerstvých nebo 9 g sušených bobulí) Jahody Sušené ovoce (1 polévková lžíce) Grapefruit (1/2) Borůvky Maliny Medový meloun Opuncie kiwi Kumkváty Limetky mandarinky mučenka Medový meloun pomeranče Čerstvá pomerančová šťáva (1/2 sklenice 125 ml) papája brusinky Rebarbora Rakytník řešetlákový Hvězdicovité ovoce Hrozny Citron Konzumace ovoce s nízkým obsahem potravinové mapy by měla být rovněž omezena. Vezměte prosím na vědomí, že čím je ovoce zralejší, tím více se zvyšuje hodnota potravinové mapy.	jablka meruňky Avokádo (více než 1/8) sušené švestky banány (velmi zralé) hrušky Ostružiny Datle Rybíz Třešně a višně liči mango Mirabelle švestky Nektarinky Konzervované ovoce Čerstvá pomerančová šťáva nad 125 ml Grapefruit persimmon broskve švestky Sultánky Zpracované ovoce Vodní Meloun Bílé broskve Švestky Obecně byste měli být opatrní při konzumaci velkého množství ovoce.
Obiloviny a výrobky z obilovin
Chléb z ovsa, rýže, kukuřice, brambor Pohanka Pohankové nudle Špalda (mnohými tolerovaná) Kokos - mléko, smetana, maso Kukuřičné vločky (1/2 šálku) Bezlepkové sušenky (bez invertního cukru) Bezlepkové těstoviny (pozor na mouku) Bezlepkový chléb Bezlepkové obiloviny (kukuřičná mouka atd.) Ovesné vločky Ovesné vločky Ovesné otruby Ovesné sušenky Proso Bramborové lupínky (pozor na složení, mohou obsahovat pšenici) Křupavý chléb (bezlepkový) Kukuřičná mouka Polenta Ovesná kaše, pokud je vyrobena z ovsa Quinoa Rýže (hnědá a bílá) Rýžové krekry Rýžové otruby Rýžové placky Rýžové nudle Tortilla chipsy Bezlepkový nebo bezlepkový chléb Bezlepkové těstoviny nebo těstoviny bez pšenice	Amarant kuskus špalda (mnozí ji tolerují, proto ji vyzkoušejte) Vaječné nudle Pšeničné pečivo Ječmen - velké množství Krupice Koláče z pšenice Strouhanka Krupice z tvrdé pšenice Těstoviny Žito Pšeničné těstoviny Pšenice Pšeničné rohlíky Pšeničný chléb Pozor: Věnujte prosím pozornost seznamu složek hotových výrobků, často v něm najdete pšenici jako složku!!!!.
Mléčné výrobky (viz také tabulka laktózy)
máslo tvrdý sýr (čedar, colby, parmazán, švýcarský) Konopné mléko Mléko z lískových oříšků Sýr, Brie Sýr Camembert Sýr, čedar Sýr, feta Sýr, tvaroh Sýr, mozzarella Sýr, tvaroh - 2 polévkové lžíce Sýr, švýcarský Kokosové mléko Jogurt bez laktózy Kravské mléko bez laktózy Mléko bez laktózy Bezlaktózová šlehačka Bezlaktózový kefír Bezlaktózová zmrzlina Mandlové mléko Čokoláda nebo pudink bez mléka Mozzarella Parmezán Rýžové mléko (do 200 ml) Šlehačka (125 ml) Švýcarský sýr Sójová bílkovina (vyhněte se sójovým bobům) Sójové mléko (pokud je vyrobeno ze sójové bílkoviny) Sorbet (pozor na ovoce) tempeh tofu (ne hedvábné tofu)	Podmáslí Krémové polévky s mlékem Smetanový sýr Ovesné mléko Jogurt Kondenzované mléko (i slazené) Kravské mléko Mléčná zmrzlina Zakysaná smetana Ovčí mléko Šlehačka (nad 125 ml) Čokoláda Omáčky s mlékem a smetanou (kravské, ovčí nebo kozí mléko) Vanilková omáčka Měkké sýry (např. ricotta, u sýru Brie zkontrolujte, zda neobsahuje laktózu nebo má nízký obsah laktózy) Kozí mléko
Ořechy a semínka
Chia semínka (max. 2 polévkové lžíce denně) malé porce lískových oříšků malé porce vlašských ořechů Dýňová semínka Arašídy Konopná semínka (max. 20 g) Lískové ořechy (max. 15 kusů) Lněné semínko (max. 15 g) Makadamové ořechy (max. 10 ks) Mandle (max. 10 kusů) Brazilské ořechy (max. 10 kusů) Slunečnicová semínka (max. 6 g)	Kešu ořechy Pistácie
Alkohol
1 sklenice piva (ječné, nikoli pšeničné pivo) gin Víno (suché) Vodka	Pivo více než jedna sklenice likér portské víno rum šumivé víno Víno (sladké nebo polosuché) Pšeničné pivo
Potraviny bohaté na bílkovin
vejce ryby drůbeží maso Jehněčí maso Hovězí maso Vepřové maso	Rybí konzervy Klobásy (laktózové, cibulové, zeleninové, pšeničné)
Koření a bylinky
Javorový sirup bez HFCS bazalka balzamikový ocet Ocet Domácí vývar Zázvor Olej s česnekovou příchutí Koriandr lněné semínko margarín majoránka majonéza máta olivy olivový olej oregano mletá paprika petržel pepř rozmarýn sůl pažitka hořčice Sójová omáčka (pozor na pšenici ve složení) tymián citronová tráva cukr Většina koření a bylinek nemá žádné nebo má velmi nízké hodnoty FODMAP.	Šťáva z agáve čatní Fruktózový sirup želé HFCS (kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy) med Kečup Česnek Česnekový prášek Umělá sladidla sorbitol, mannitol, isomalt, xylitol Džemy (v závislosti na druhu ovoce) Melasa Relish Cibule Cibulový prášek
Cukr a jeho náhražky
Glukóza Javorový sirup Arašídové máslo sacharin stévie sukralóza Cukr - známý také jako sacharóza	Agávový sirup Fruktóza Kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy (HFCS) med inulin Isoglukóza Isomalt Invertní cukr maltitol mannitol sorbitol Mléčná čokoláda Xylitol Sladkosti bez cukru
Fermentované potraviny
Kysané zelí Vodní kefír

 

Studie

Studie z roku 2022 s názvem "Efficacy of a low FODMAP diet in irritable bowel syndrome: systematic review and network meta-analysis" od Christophera J. Blacka a kol. poskytuje systematické hodnocení účinnosti diety s nízkým obsahem fermentovatelných oligosacharidů, disacharidů, monosacharidů a polyolů (FODMAP) při léčbě symptomů syndromu dráždivého tračníku (IBS). Níže je uvedena analýza této studie:

Cíl:

Cílem studie bylo zjistit účinnost diety s nízkým obsahem FODMAP ve srovnání s jinými dietními intervencemi a kontrolními metodami při zmírňování příznaků IBS, a to provedením síťové metaanalýzy randomizovaných kontrolovaných studií (RCT). Cílem studie bylo posoudit zlepšení celkových příznaků IBS a zhodnotit specifické příznaky, jako jsou bolesti břicha, nadýmání a střevní návyky.

---

Metody:

1. Protokol o vyhledávání:

V lékařské literatuře byly do dubna 2021 vyhledány RCT zkoumající dietu s nízkým obsahem FODMAP u pacientů s IBS.

Zahrnuty byly studie srovnávající nízkofodmapovou dietu s alternativními intervencemi nebo obvyklou stravou.

 

2. Kritéria pro hodnocení:

Primární výsledek: Zlepšení celkových příznaků IBS.

Sekundární výsledky: Zlepšení jednotlivých příznaků, jako je nadýmání břicha, intenzita bolesti břicha a střevní návyky.

 

3. Statistická analýza:

Údaje byly shromážděny pomocí modelu náhodných efektů.

Výsledky byly měřeny jako sdružená relativní rizika (RR) a hodnoceny pomocí P-skóre (odhad účinnosti).

 

Výsledky:

1. Zahrnuté studie:

Do metaanalýzy bylo zahrnuto 13 randomizovaných kontrolovaných studií s celkem 944 pacienty s IBS.

 

2. Celkové zlepšení symptomů IBS:

Dieta s nízkým obsahem FODMAP prokázala nadřazenost nad ostatními dietními intervencemi a obvyklou stravou, pokud jde o zlepšení globálních symptomů IBS:

RR pro symptomy, které se nezlepšily při dietě s nízkým obsahem FODMAP oproti obvyklé stravě: 0,67 (95% CI: 0,48-0,91, P-skóre = 0,99).

 

3. Zlepšení jednotlivých symptomů:

Nízkofodmapová dieta se umístila na prvním místě z hlediska:

• Závažnost bolesti břicha.
• Závažnost nadýmání nebo nafouknutí břicha.

Na prvním místě se umístil také v případě zlepšení střevních návyků, ale v tomto cílovém ukazateli nebyl statisticky lepší než ostatní intervence.

 

4. Srovnání s pokyny BDA/NICE:

Dieta s nízkým obsahem FODMAP byla účinnější než dietetická doporučení Britské dietetické asociace (BDA)/NICE, pokud jde o zlepšení nadýmání nebo plynatosti břicha:

RR: 0,72 (95% CI: 0,55-0,94).

Nebylo zjištěno, že by pokyny BDA/NICE byly lepší než ostatní intervence v jakékoli kategorii.

 

Závěry:

• Dieta s nízkým obsahem FODMAP byla nejúčinnější intervencí pro zvládání všech studovaných příznaků IBS, včetně celkového zlepšení příznaků IBS, bolesti břicha, nadýmání a střevních návyků.
• Navzdory její účinnosti byla většina zahrnutých studií provedena v prostředí sekundární nebo terciární péče, což omezuje zobecnění na primární péči nebo scénáře s vlastní péčí.
• Analýza nezahrnovala dlouhodobé následné studie znovuzavedení FODMAP nebo personalizace diety a jejich vliv na symptomy.

 

Důsledky:

1. Zjištění naznačují, že dieta s nízkým obsahem FODMAP by měla být považována za primární dietní přístup k léčbě symptomů IBS, pokud obecné rady týkající se životního stylu a stravy nepřinesou úlevu od symptomů.

2. Je třeba provést další studie, které by zhodnotily dlouhodobé přínosy a problémy spojené se znovuzavedením FODMAP a personalizací diety v podmínkách primární péče.

3. Lékaři by měli při doporučování intervence zvážit přístup pacientů k odbornému dietnímu poradenství, protože nevhodné zavedení může vést k nedostatkům ve výživě nebo k nedodržování diety.

 

Omezení:

1. Studie zahrnuté do analýzy se primárně zaměřovaly na pacienty v prostředí sekundární nebo terciární péče, což nemusí odrážet zkušenosti pacientů s IBS v jiných zdravotnických prostředích.

2. Chybějící hodnocení týkající se dlouhodobého udržování diety nebo dopadu opětovného zavedení FODMAP omezuje pochopení udržitelnosti.

3. Variabilita v uváděných ukazatelích napříč studiemi vnáší určitou míru heterogenity.

 

Klíčové závěry:

• Dieta s nízkým obsahem FODMAP má klinickou účinnost při zlepšování příznaků IBS, zejména globálních příznaků a nadýmání.
• Překonává obecná doporučení pro diety při IBS (např. BDA/NICE), ale pro dlouhodobé výsledky a širokou použitelnost je zapotřebí dalšího výzkumu.

Zdroje:

Elegant Themes. Was bedeutet FODMAP? [online]. Dostupné z: https://fodmap-seite.de. Informace o FODMAP dietě, přehled potravin, tipy na recepty a rady pro zvládání trávících obtíží [cit. říjen 2023].

„FODMAP dieta a seznam potravin s vysokým a nízkým obsahem FODMAP. Dostupné z: https://fodmap-seite.de [cit. říjen 2023].“

Black CJ, Staudacher HM, Ford AC. Efficacy of a low FODMAP diet in irritable bowel syndrome: systematic review and network meta-analysis. Gut. 2022 Jun;71(6):1117-1126. doi: 10.1136/gutjnl-2021-325214. Epub 2021 Aug 10. PubMed PMID: 34376515.